Zlomeniny bodcových kostí u koní

Doc. MVDr. Jana Mezerová, Ph.D.

Bodcové kosti, resp. druhé a čtvrté metakarpální či metatarzální kosti, představují sice rudimentální ale důležitou a integrální část podpůrných a stabilizujících struktur končetiny koně. Jejich zlomeniny jsou u sportovních a dostihových koní relativně časté a mohou se objevit v kterémkoliv místě kosti. Tradičně bývají klasifikovány jako zlomeniny postihující horní, střední nebo spodní třetinu kosti, otevřené nebo uzavřené fraktury a zlomeniny jednoduché či komplikované. K posledně jmenovaným se řadí zlomeniny, které jsou otevřené, roztříštěné či zasahující do kloubu.

Příčiny a mechanismus vzniku

Fraktury mohou být výsledkem zevního nebo vnitřního traumatu. Zevní trauma představuje obvykle náraz na pevný předmět či častěji kopnutí druhým koněm. Tyto úrazy většinou způsobují otevřené zlomeniny, které se mohou komplikovat odumíráním kostních fragmentů a zánětem. Otevřenými zlomeninami trpí více vnější bodcové kosti díky svému exponovanému anatomickému umístění. Vnitřní trauma se uplatňuje během zátěže a způsobuje zlomeniny zejména u dostihových plnokrevníků, klusáků a koní používaných v soutěžích všestranné způsobilosti. U těchto zvířat bývá často postižena i více než jedna bodcová kost. K faktorům, které přispívají k frakturám, se řadí zvýšené zatížení, napínání nebo komprese. Kompresní zatížení bodcových kostí může vést ke zlomeninám v jejich horní třetině. Tento typ zlomeniny je nejpravděpodobnější u vnitřní bodcové kosti na hrudní končetině kvůli jejímu prominujícímu skloubení s karpálním kloubem. Vnitřní trauma bývá zahrnuto také do zlomenin lokalizovaných ve spodní třetině bodcové kosti. Krátký vaz, který připojuje ukončení bodcové kosti k závěsnému aparátu a k povázce v krajině spěnkového kloubu, může být pevnější než samotná kost. Je prokázáno, že během prošlápnutí spěnkového kloubu v zátěži může tah tohoto vazu na konec bodcové kosti ústit ve zlomeninu. Zvýšený výskyt zlomenin je pozorován také u pacientů se současně probíhajícím zánětem mezikostního svalu. Zesílený mezikostní sval tlačí během ohýbání spěnkového kloubu spodní konec bodcové kosti směrem ven a předpokládá se, že tento pohyb může vést k únavové zlomenině.

Klinické příznaky

Klinické příznaky pozorované u pacientů se zlomeninami bodcových kostí závisí na lokalizaci a typu fraktury, stáří poranění a případném poškození mezikostního svalu či dalších struktur. Kulhání bývá méně výrazné u zvířat postižených zlomeninami spodních úseků a v chronických případech. Tito koně nemusí při předvedení na ruce na rovné dráze kulhat vůbec a ortopedické potíže se projevují pouze v obratech nebo v rychlé práci. Akutní zlomeniny horních částí bodcových kostí jsou naopak obvykle spojené se silným kulháním. Klíčem k identifikování zlomeniny a ke stanovení diagnózy je pečlivé vyšetření končetiny. Otok, zvýšená teplota a bolestivost doprovázejí akutní úrazy. Kromě stáří procesu jsou tyto příznaky současně ovlivněny rozsahem poškození měkkých tkání. U zlomenin způsobených kopnutím či jiným vnějším traumatem jsou patrné různě velké rány. Nehojící se a trvale hnisající poranění a píštěle signalizují zánět a nekrózu kosti v místě zlomeniny. U koní s čerstvou zlomeninou ve spodní třetině může být hmatná nestabilita kostního pahýlu, u starších fraktur je odhalen prominující svalek. Jakékoliv tuhé či bolestivé zduření v oblasti bodcových kostí indikuje rentgenologické vyšetření, kterým je stanovena definitivní diagnóza. U pacientů, u nichž klinické vyšetření prokáže zesílení mezikostního svalu, by měla být provedena také ultrasonografie, která umožní posoudit stupeň jeho poškození. V některých chronických případech je indikováno svodné znecitlivění nebo infiltrační anestezie pro zhodnocení, zda je bodcová kost zdrojem kulhání.

Terapie

Názory na optimální ošetření zlomenin bodcových kostí nejsou v odborné literatuře jednoznačné. Existují práce popisující úspěšnou konzervativní léčbu i komplikovaných otevřených fraktur i několik alternativ chirurgického ošetření. Stejné publikace však upozorňují i na komplikace, které s jednotlivými terapeutickými postupy mohou být spojeny.

U koní s jednoduchými frakturami lokalizovanými ve spodní až střední části bodcové kosti lze zvážit konzervativní ošetření spočívající v dlouhodobém klidu. Chirurgická intervence, kterou většinou představuje amputace části bodcové kosti provedená nad místem lomu, je nezbytná u pacientů s roztříštěnými nebo starými nehojícími se zlomeninami či frakturami zhojenými velkým svalkem dráždícím mezikostní sval.

Fraktury lokalizované v horní části bodcové kosti jsou řešitelné obtížněji a způsob ošetření podstatně závisí na tom, která končetina a kost je postižena. Zlomeniny vnější (čtvrté) bodcové kosti na pánevní končetině se totiž mohou zhojit klidem díky pevnému připojení mezikostního svalu mezi třetí a čtvrtou metatarzální kostí. Pokud jsou otevřené nebo roztříštěné, je bez následků proveditelná amputace téměř celé kosti. Konzervativní léčba zlomenin v horních úsecích bodcových kostí na hrudních končetinách nebo vnitřní bodcové kosti na pánevní končetině však obvykle způsobuje trvalé kulhání, které je způsobeno nespojením fragmentů nebo formací nepřiměřeného svalku. Vážné komplikace jsou ale spojovány také s odstraněním větších úseků těchto kostí, protože vzniklá nestabilita může způsobit posun zůstávajícího pahýlu, narůstání novotvořené kosti v místě zákroku a chronické kulhání. Kvůli těmto komplikacím byla ověřena řada chirurgických technik, které mají stabilizovat zbývající horní fragment. Zahrnují fixaci fragmentu k hlavní metakarpální nebo metatarzální kosti šrouby nebo aplikace ploténky na bodcovou kost. Tyto techniky jsou metodou volby u vybraných případů.

Prognóza

Prognóza zlomenin bodcové kosti závisí zejména na lokalizaci, typu a stáří zlomeniny, přídatném poškození šlach, měkkých tkání a hlavní metakarpální či metatarzální kosti. Dobré výsledky přináší jak konzervativní, tak chirurgická léčba zlomenin dolních částí, kde hlavním faktorem ovlivňujícím návrat do původní zátěže, je případný zánět mezikostního svalu. Opatrnější prognózu je vzhledem ke komplikacím, které provází ošetření, třeba stanovit u uzavřených i otevřených zlomenin lokalizovaných v horní třetině bodcové kosti a fraktur ve střední třetině zhojených mohutným svalkem a doprovázených současným poškozením hlavní metakarpální či metatarzální kosti.


Kde nás najdete

Vyhledávání

 

Kontaktní formulář

Kontaktní formulář 

pole označená hvězdičkou (*) jsou povinná